Nieuport 17


 

Konečně je tady a létá. Polomaketa slavné francouzské stíhačky ve francouzském markingu tak, jak s ní létalo největší spojenecké eso I. světové války René Fonck v eskadrile 3 Les Cigognes (Čápi). Model byl postaven na základě plánku z francouského modelářského časopisu RCM z počátku 90. let; původní plán byl pouze zvětšen o 5% z důvodu silnějšího motoru.

Model má rozpětí 1470 mm a hmotnost cca. 2700 g, pohání jej čtyřtaktní motor Saito 45S (objem 7,5 ccm) s vrtulí Master Airscrew Scimitar 12/6.
Motor je dostatečně silný, aby model letěl vodorovně na čtvrt plynu, dokonce i při letu na zádech zaručuje mírné stoupání, což je vzhledem k použitému klenutému profilu známka dostatečné síly. Model je určen k pohodovému polétání, je samozřejmě schopen zaletět přemet nebo výkrut, ale musí se na to trošku rozjet, dokonce je schopen i stoupavého letu na zádech (ale to předloha určitě nebyla); efektní jsou pomalé nízké průlety s mírně pokašlávajícím motorem nebo mezipřistání. Zvuk motoru dodává polomaketě značnou dávku realismu. Saito běhá spolehlivě jak ve velmi nízkých otáčkách tak i v přechodech na běžné palivo s ricinovým olejem z obchodu (80:20). Samozřejmě je to lepší s přídavkem nitrometanu, vzroste výkon a rovnoměrnost chodu; stačí 1,5% a určitě to oceníte.

 

Model je ovládán pěti servy: dvě serva Heim H-25 MBP v křídlech na křidélka a dále standardními servy ostatní funkce (VOP HS 300, plouvoucí směrovka HS 303 a starší servo Prafa na plynu). Přijímačové zdroje 800 mAh; model byl zalétán s přijímačem Jeti Rex 4 Plus a nyní je testován přijímač Hitec Micro 555 s dvojím směšováním. Ten se však neosvědčil, a tak létám s klasickým osmikanálem Hitec.

Konstrukce je takřka celá celobalsová, kromě kovových částí, motorové přepážky, nosníků, na nichž je připevněn baldachýn (tvrzený hliník 2 mm) s překližkovým ložem pro horní křídlo, a hlavního nosníku dolního křídla (2 nosníky 3x6 mm).

Plán a Saito

Trup se stavěl klasickou příhradovou konstrukcí a na falešné přepážky se polepil balsou 1,5 mm.
 



Celá kostra pak nějakou dobu nahrubo vypadala takto:

kostra

Motor Saito 45S je kapotovaný pod laminátovým krytem. Dostupnost ovládacích prvků je zajištěna prodloužením jehly karburátoru (součást kompletu motoru) a ručním ovládáním sytiče pomocí táhla (též součást kompletu motoru, ale musel jsem vyrobit delší táhlo). Žhavení je externí (Q model) a zapíná se nasunutím banánku na boku trupu těsně za krytem vlevo dole. Na obrázku je ještě vidět hadička odvodu přebytečného oleje z klikové skříně, palivová hadička s filtrem a výfuk, který tak akorát těsně ústí na boku krytu.

Předek s motorem

Výškovka a směrovka jsou poháněny ocelovými lanky

táhla

Táhla jsou navlečena v pákách z překližky 2 mm.

táhla

Lanka jsou jištěna v mosazných trubičkách
(stlačených kleštěmi a zalitých vteřinovým lepidlem)

táhla

Táhla výškovky procházejí trupem volně, zatím co
táhla směrovky jsou v plastových trubičkách.

táhla

Rozvod čtyř lanek (každá polovina zvlášť nahoře a dole)
na výškovku je proveden
přes dvouramennou páku


Obtisky zhotovuji tiskem z počítače na inkoustové tiskárně na speciální samolepící transparentní fólii pro inkoustové tiskárny. Potom vytištěné objekty přetřu zředěným nitrolakem a po uschnutí vystříhnu a aplikuji. Obdobně lze dělat obtisky tiskem na samolepící paírovou fólii, impregnovat a aplikovat. Musíme si přitom být vědomi toho, že bílá barva se netiskne, takže pokud ji tam chceme mít, přilepíme celý obtisk na tenkou potahovou bílou fólii (Solarfilm) a pak celé přižehlíme.

marking

Koho by zajímala dokumentace, může si stáhnout PDF soubor s popisem skutečného letadla a stavebnice, vyráběné na Filipínách.