Proklínaná jedenapůlka

MVVS 1,5 GFS (začínala jako MVVS 1,5 DFS) - výroba byla záhy předána do již zaniklého podniku Modela Březinka - se stala motorem využívaným a snad nejčastěji proklínaným. Důvody byly: problematické startování a malý výkon především ve žhavící verzi.

Soustředíme se na žhavící verzi: první úpravy původního detonačního motoru dělal pan ing. Pavel Hajič a posléze pan Stejskal. Každý po svém a v malých sériích. Oba motory se sporadicky - alespoň v Praze v těchto úpravách prodávaly i v obchodech. Pan ing. Hajič (firma HAP) prováděl úpravy i na požádání, a to nejlépe po dobrém zaběhnutí a částečném opotřebování detonační verze.

 

Nikdy jsem neprovozoval verzi od pana Stejskala, nicméně motor v úpravě HAP jsem měl. Tato úprava spočívala v pořízení vložky pro svíčku pod existující hlavu motoru - ta zůstávala nežebrovaná. Na požádání upravoval HAP také karter a hlavu, aby se dal lépe připojit tlumič výfuku původně vyráběný pro Modela Junior 2 (D)GFS. Mám pocit, že ještě dál pár věcí optimalizoval. Tento tlumič dosedal rovně na vybroušené plochy a dobře na nich těsnil. Motor dobře startoval a měl slušný výkon. Později Modela Březinka začala sama vyrábět motory ve žhavící verzi a taktéž sadu na konverzi z detonačního motoru na žhavící (nový vršek hlavy). Změnil se však i píst, který měl z továrny rovnou vrchní plochu, zatím co detonační motory (a i z nich vyráběné žhavíky) měly píst s kónickým zakončením horní plochy pístu.

Nikdy jsem neměl původní žhavík z Březinky, ale mám (měl jsem) konverzi HAP a konverzi, kterou jsem si udělal sám (nový výbrus a vršek hlavy, tj. rovný píst). Později se mi porouchal závit ve vložce HAP, a tak jsem tam prostě našrouboval vršek hlavy z Březinky pro úpravu na žhavíka - bez jakýchkoli dalších změn.

Zkušenosti:

a) vlastní konverze: ne moc dobré, neboť motor neměl výkon, byl to takový větráček, byť se tvářil, že točí - rychle také odešel nový výbrus (po několika měsících nepříliš intenzivního létání)

b) HAP - běhal s přestávkami, ale občas velmi intenzivně, 12 let, než se mi porouchal závit ve vložce - jedinou závadou byla prasklá ojnice (zděděná z detonačního motoru) - motor jako takový běhal předtím velmi intenzivně také jako detonační (stále má tentýž výbrus) - rozdíl ve výkonu byl markantní - u péemky jsem musel motor potlačit potom, co tam šla verze HAP místo březinkovské

Obecné zásady:

·         Svíčky: motory běhaly slušně na původní svíčky z Březinky, pak to byl problém - určitým přijatelným řešením byly svíčky Swanson Fireball (Malinas se neosvědčily), a to standard nebo i hot; nejlepších výsledků je však dosahováno s OS A3

·         Vrtule: pan ing. Hajič doporučoval 6/3 (honit do otáček) - já jsem s vrtulí 6/3 dosahoval slušných výsledků - později - vlastně v současné době - jsem původní Hajičův motor začal zvykat na větší vrtule (ve špici ve větroni) - začal jsem u Master Airscrew 7/3 a přes 7/4 došel až k 7/5, se kterou létám k plné spokojenosti dnes. Důležité je používat tvrdou a vyváženou vrtuli (žádnou žvýkačku) - masterky se při šetrných přistáních nelámou, vydrží velmi dlouho

·         Seřízení: tč. létám s RC karburátorem, vyplatí se startovat mírně bohatý (+1-3 zoubky), kdy motor na zemi mírně vynechává - za několik vteřin se však ve vzduchu dotáhne a běží optimálně. Chybou je seřídit na zemi na maximum, protože za chvíli motor ve vzduchu ztratí část výkonu. Nádrž tlakuji z výfuku.

·         Startování: jako každý malý žhavící motor je MVVS 1,5 GFS citlivý na přelití při startu - zpočátku nechytá, pak se rychle přelije a nejde nastartovat - záběhem se možnost startu zlepšuje - je třeba se vždy zbavit přebytečného paliva protáčením v náklonu, aby odešlo výfukem - startér nepoužívat (motor nemá ložiska)


Procházka po nebi s modelem Sahm - viz foto výše na zemi.

 

Adolf Knoll